Sudoku v moderní podobě vymyslel Howard Garns, americký architekt, a poprvé ho v květnu 1979 vydal jako „Number Place“ časopis Dell Pencil Puzzles and Word Games. Japonský vydavatel Nikoli ho v roce 1984 přivezl do Japonska pod názvem „Sūji wa dokushin ni kagiru“ a název se zkrátil na Sudoku. Celosvětovým šílenstvím se stalo poté, co ho 12. listopadu 2004 začal tisknout londýnský The Times. Data a jména níže pocházejí z uvedených zdrojů na konci každé části.
Howard Garns (1905 až 1989), architekt v důchodu z Connersvillu v Indianě, navrhl hlavolam, který dnes nazýváme sudoku. Objevil se jako „Number Place“ v časopise Dell Pencil Puzzles and Word Games v květnu 1979, na mřížce 9x9 s devíti čtverci 3x3 a pravidlem, že čísla 1 až 9 se v každém řádku, sloupci a čtverci vyskytují právě jednou.
Dell neuváděl autora. Redaktor hlavolamů Will Shortz zjistil autorství v roce 2005: Garnsovo jméno bylo uvedeno mezi přispěvateli jen v číslech, která obsahovala Number Place. Garns zemřel v roce 1989 a šílenství nikdy nezažil.
Garns stavěl na starších myšlenkách. Leonhard Euler studoval v 18. století latinské čtverce, mřížky, kde se každý symbol vyskytuje v každém řádku a sloupci jednou, bez čtverců a bez řešení. Ve Francii vytiskly noviny Le Siècle dne 19. listopadu 1892 magický čtverec 9x9 s podčtverci 3x3 a La France ho v roce 1895 zdokonalily. Ani jedno nebyl hlavolam, který hrajeme dnes, protože ani jedno nespojilo pravidlo řádku, sloupce a čtverce do jednoho řešitelného hlavolamu. (Zdroje: články Wikipedie „Sudoku“ a „Howard Garns“, které odkazují na identifikaci Garnse od Willa Shortze z roku 2005.)
Sudoku je zkratka japonské věty „Sūji wa dokushin ni kagiru“, což znamená „číslice musí být jednotlivé“. Celá věta se stala japonským názvem hlavolamu, když ho v dubnu 1984 představil prezident Nikoli Maki Kaji. Poté ji zkrátil tak, že vzal první kandži každého složeného slova: sū (数, číslo) a doku (独, jediný nebo sám), což dává 数独, Sudoku. Název popisuje pravidlo: každá číslice se vyskytuje jednou ve svém řádku, sloupci a čtverci.
Nikoli také stanovilo vlastní standardy pro hlavolamy: symetricky umístěná zadaná políčka a jediné řešení na hlavolam. Matematika sudoku vysvětluje, proč jedinečné řešení potřebuje minimální počet zadaných čísel. (Zdroje: Wikipedie „Sudoku“; historie Nikoli, jak je tam uvedena.)
| Rok | Událost |
|---|---|
| kolem 1780 | Leonhard Euler studuje latinské čtverce |
| 1892 | Le Siècle tiskne magický čtverec 9x9 s podčtverci 3x3 |
| květen 1979 | „Number Place“ Howarda Garnse vychází v Dell Pencil Puzzles and Word Games |
| duben 1984 | Nikoli ho vydává v Japonsku jako „Sūji wa dokushin ni kagiru“, později Sudoku |
| 1997 | Wayne Gould najde knihu sudoku v tokijském knihkupectví |
| 12. listopadu 2004 | Londýnský The Times začíná publikovat sudoku |
| 2005 | Will Shortz určuje Garnse jako vynálezce |
| 2006 | První mistrovství světa v sudoku |
Wayne Gould, Novozélanďan a čerstvě odešlý soudce z Hongkongu, našel v roce 1997 v tokijském knihkupectví knihu sudoku. Asi šest let psal software, který uměl hlavolamy generovat, a pak přesvědčil londýnský The Times, aby je tiskl. První hlavolam v The Times vyšel 12. listopadu 2004 a další britské i mezinárodní noviny následovaly během několika měsíců. (Zdroj: Wikipedie „Sudoku“.)
Sudoku dnes žije v novinách, knihách, aplikacích a na webech a soutěžní luštění se vyvinulo v organizovaný sport s mistrovstvím světa v sudoku, poprvé uspořádaným v roce 2006. Tvůrci hlavolamů stále vymýšlejí varianty, které mění pravidla mřížky, například killer klece nebo větší desky. Chceš-li začít hrát, přečti si jak hrát sudoku a vyber si lehké sudoku na úvodní stránce. Zajímá tě opačný extrém? Podívej se na nejtěžší sudoku, nebo se zeptej, zda je sudoku dobré pro mozek.