Pointing Pairs jsou první technika, která nechá dvě oblasti spolu mluvit, a vyčistí kandidáty, kterých by se žádné prohlížení jedné oblasti nikdy nedotklo. Myšlenka je jednoduchá: když je číslice uvězněná v jedné linii uvnitř čtverce, je zakázaná ve zbytku této linie.
Vezmi čtverec a jednu číslici, která v něm ještě chybí. Podívej se na každé políčko čtverce, kde je tato číslice stále kandidátem. Pokud všechna leží ve stejném řádku, pak ať tuto číslici nakonec přijme které políčko chce, spadne do toho řádku. Čtverec musí číslici někde obsahovat, takže podíl řádku na této číslici je vyčerpaný uvnitř čtverce a číslici lze smazat z políček toho řádku v ostatních dvou čtvercích.
Dvě takováto políčka tvoří pointing pair, tři pointing triple a logika je totožná. Totéž platí pro sloupce.
| Pointing Pair | Redukce čtverec-linie | |
|---|---|---|
| Číslice omezená na | jednu linii uvnitř čtverce | jeden čtverec uvnitř linie |
| Mažeš ze | zbytku toho řádku nebo sloupce | zbytku toho čtverce |
| Směr | čtverec ukazuje ven podél linie | linie redukuje čtverec |
| Vyčištěná políčka | až šest, ve dvou jiných čtvercích | až šest, ve stejném čtverci |
Oba se říká uzamčení kandidáti a vyplatí se naučit je jako dvojici, protože je hledáš opačnými směry.
Sleduj číslice 1 ve čtverci 6.
Čtverec 6 potřebuje 1 a jediná políčka, která pro ni zbývají, jsou D7 a D8, obě v řádku D. Takže 1 řádku D žije uvnitř čtverce 6 a D4 a D5 ve čtverci 5 o svou 1 přijdou.
Ta dvě políčka nemusí sousedit a mohou mít spoustu jiných kandidátů. Záleží jen na tom, že žádné třetí políčko čtverce nemůže přijmout 1.
Pointing Pairs začínají hrát roli kolem středního klasického sudoku a od těžkého výše jsou nezbytné, v klasickém i killer sudoku. Jsou také myšlenkovým návykem za většinou pokročilých vzorců: najdi, kam číslice nemůže, a mřížka ti řekne zbytek.